Význam

1924 - První upozornění na důležitost rostliny

Píše se 17. Červen 1924, je ráno po svatodušním pondělí a nedaleko polské Vratislavi v dnešních Kobierzycích (dříve Koberwitz) skončil právě několikadenní zemědělský kurs, vedený Rudolfem Steinerem. Před tamním zámkem stojí auto, aby odvezlo učitele na nádraží. V tu chvíli však přistupují k Rudolfu Steinerovi Johanna von Keyserlingk a Günter Wachsmuth, aby mu položili otázku: „Pane doktore, když se podaří, že ošetříme půdu a naše rostliny určené k potravě podle pokynů, které jste nám dal, a tím je znovu oživíme, bude pak takováto produkce představovat v dostatečné míře výživu odpovídající době a duchu?“ „I za nejpříznivějších okolností to dostačovat nebude,“ odpovídá Rudolf Steiner, „mělo by se podařit, aby v Evropě zdomácněla Dioscorea batatas, čímž by se mohly nahradit brambory coby hlavní potravina. Jinak se materialismus překonat nedá.“ „Co je zvláštního na této rostlině a kde roste?“ ptá se ještě Johanna von Keyserlingk. Od Rudolfa Steinera se dovídá: „Tato rostlina je coby jediná schopna ukládat do sebe světelný éter*). Ten bude pro lidi také v budoucnu nepostradatelný. Bude stále obtížnější přijímat v dostatečném množství světelný éter prostřednictvím smyslů, proto potřebujeme tuto rostlinu vhodnou k jídlu. Roste v Číně.“ **)

*)Éter: S fyzickým světem – pevným, tekutým a plynným – hraničí svět éterný neboli elementární, který je nazýván také svět utvářejících sil. Éter je druh nemateriální prasubstance, čistě silového působení, z níž vzniklo v průběhu stvoření Země vše materiální. Éter dnes proniká fyzická těla rostlin, zvířat i člověka a způsobuje, že se v nich z mrtvé hmoty stává živý organismus. Tak jako je materiální svět rozdělen do skupenství, tak je svět éterný rozčleněn podle „ jemnosti“ utvářejících sil do čtyř éterných druhů (vodní éter, světelný éter, chemický neboli zvukový éter a životní éter).

**)Více k tomu v knize Adalberta von Keyserlingk Erinnerungen an frühe Forschungsarbeiten kterou vydalo nakladatelství Verlag der Kooperative Dürnau v Dürnau roku 1993.